Přejít k obsahu

circa AD 48–96

Letters to the Churches

Paul and other apostles write to strengthen, correct, and encourage the scattered churches across the Roman world.

2,767 veršů · 21 knih zahrnuto

Verše z tohoto období

Filtrovat podle knihy
  1. Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.

  2. Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.

  3. A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.

  4. Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.

  5. O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.

  6. Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.

  7. Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.

  8. Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,

  9. A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,

  10. A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.

  11. Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.

  12. Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,

  13. Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,

  14. Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.

  15. Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.

  16. Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.

  17. Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.

  18. Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.

  19. Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

  20. A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

  21. Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?

  22. Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.

  23. Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?

  24. Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.

  25. A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.