Biblické verše o Pride

Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest Aman prchlivostí.

Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.

V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.

I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?

Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.

Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.

Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,

Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?

Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.

Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.

Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.

Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?

Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?

Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?

I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.

Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?

Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,

Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?

Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.

Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?

Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?

A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.

Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.

A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.