Biblické verše o Pride

Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.

Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.

Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.

Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.

Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.

A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.

Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.

Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.

Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.

Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.

Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.

Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.

Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.

Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.