- English
- King James KJV
- Complete Jewish CJB
- World English WEBM
- Berean Standard BSB
- American Standard ASV
- Geneva GNV
- Young's Literal YLT
- Douay-Rheims DRC
- International
- Shqip ALB
- العربية SVD
- বাংলা BN-IRV
- မြန်မာ Judson
- 简体文 CUV-S
- 繁體中文 CUV-T
- Čeština BKR
- Nederlands STVE
- Français LSG
- Deutsch SCH
- Ελληνικά Vamvas
- ગુજરાતી GU-IRV
- Hausa HCB
- עברית Hebrew
- हिन्दी HCV
- Magyar KAROLI
- Bahasa Indonesia INDO-TB
- Italiano Diodati
- 日本語 Kougo
- 한국어 Korean
- മലയാളം MAL
- मराठी MRCV
- Norsk DNB
- فارسی OPV
- Polski BG
- Português Almeida
- Română Cornilescu
- Русский Synodal
- Español RVG
- Kiswahili Neno
- Svenska SV1917
- Tagalog TAG-ADB
- தமிழ் TCV
- తెలుగు TSA
- ภาษาไทย THAI-KJV
- Українська Ohienko
- Tiếng Việt CADMAN
- Yorùbá YCB
Biblické verše o God
Klíčové biblické verše
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.