Biblické verše o God

V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.

Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.

Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.

Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.

Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.

Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.

Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.

Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.

Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.

Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.

Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.

Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.

Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.

The sword of him that layeth at him cannot hold: the spear, the dart, nor the habergeon.

He esteemeth iron as straw, and brass as rotten wood.

The arrow cannot make him flee: slingstones are turned with him into stubble.

Darts are counted as stubble: he laugheth at the shaking of a spear.

Sharp stones are under him: he spreadeth sharp pointed things upon the mire.

He maketh the deep to boil like a pot: he maketh the sea like a pot of ointment.

He maketh a path to shine after him; one would think the deep to be hoary.

Upon earth there is not his like, who is made without fear.

He beholdeth all high things: he is a king over all the children of pride.

Tedy odpovídaje Job Hospodinu, řekl:

Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení.

Kdo jest to ten, ptáš se, ješto zatemňuje radu Boží tak hloupě? Protož přiznávám se, že jsem tomu nerozuměl. Divnějšíť jsou ty věci nad mou stižitelnost, anižť jich mohu poznati.