Biblické verše o God

Vyslýchejž, prosím, když bych koli mluvil; když bych se tebe tázal, oznamuj mi.

Tolikoť jsem slýchal o tobě, nyní pak i oko mé tě vidí.

Pročež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele.

Z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, mocně dokazuješ síly z příčiny svých nepřátel, abys přítrž učinil protivníku a vymstívajícímu se.

Když spatřuji nebesa tvá, dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kteréž jsi tak upevnil, říkám:

Co jest člověk, že jsi naň pamětliv, a syn člověka, že jej navštěvuješ?

Nebo učinil jsi ho málo menšího andělů, slávou a ctí korunoval jsi jej.

Žalm Davidův. Hospodinova jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.

Nebo on ji na moři založil, a na řekách upevnil ji.

Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.

Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.

Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.

Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.

Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.

Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.

Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.

O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.

Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.

Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.

Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.

Žalm a píseň, ke dni sobotnímu.

Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,

Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou, [ (Psalms 92:16) Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není. ]