Skip to content

Biblické verše o Night

79 veršů · 42 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.

  2. Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.

  3. Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.

  4. Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.

  5. Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.

  6. Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.

  7. Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?

  8. Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.

  9. Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

  10. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

  11. Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

  12. Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

  13. Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.

  14. I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

  15. Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:

  16. Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.

  17. Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.

  18. Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.

  19. Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.

  20. Píseň stupňů. Ej nuž dobrořečte Hospodinu všickni služebníci Hospodinovi, kteříž stáváte v domě Hospodinově každé noci.

  21. Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.

  22. V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.

  23. Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

  24. Na ložci svém v noci hledala jsem toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.

  25. Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.