Biblické verše o Afflictions and Adversities

To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.

S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.

A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.

Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,

Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.

Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.

Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.

Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.

Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.

Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.

Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.

Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.

Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.

Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.

Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.

Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.

Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.

Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.