Israel

Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.

Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.

Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.

Přednímu z kantorů, synů Chóre, žalm.

Milujeť Hospodin, totiž brány Sionské, nade všecky příbytky Jákobovy.

Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?

Moc zajisté králova miluje soud; ty jsi ustanovil práva, soud a spravedlnost v Jákobovi ty konáš.

Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.

Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.

Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.

Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,

Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,

Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:

Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.

Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin, a Izraele za svůj lid zvláštní.

Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,

Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

A vyzdvihl roh lidu svého, chválu všech svatých jeho, synů Izraelských, lidu s ním spojeného. Halelujah.

A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.

Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově.

Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují.

Pročež očekávati budu na Hospodina, kterýž skryl tvář svou od domu Jákobova; na něj, pravím, čekati budu.

Slovo poslal Pán Jákobovi, a padlo v Izraeli.