Skip to content

Biblické verše o Water

197 veršů · 84 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. I stalo se, když jeden z nich podtínal dřevo, že sekera spadla mu do vody. Tedy zkřikl a řekl: Ach, pane můj, a ta ještě byla vypůjčená.

  2. Jemuž řekl muž Boží: Kamž jest upadla? I ukázal mu to místo. Kterýž uťav dřevo, uvrhl je tam, a učinil, aby zplynula sekera.

  3. O jiných pak činech Ezechiášových, i vší síle jeho, a kterak udělal rybník, a vodu po trubách uvedl do města, zapsáno jest v knize o králích Judských.

  4. Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu.

  5. Odtud jsem jel k bráně studničné, a k rybníku královskému, kdež nebylo brodu hovádku, na němž jsem jel, aby přejíti mohlo.

  6. Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?

  7. Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.

  8. Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.

  9. Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.

  10. Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.

  11. Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.

  12. On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.

  13. Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

  14. Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

  15. Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.

  16. Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

  17. Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.

  18. Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.

  19. Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.

  20. Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.

  21. (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.

  22. A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.

  23. Tehdáž by nás byly přikvačily vody, proud zachvátil by byl duši naši;

  24. Tehdáž zachvátily by byly duši naši ty vody zduté.

  25. Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.