Biblické verše o The Rich

Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:

Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.

Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.

Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.

Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.

Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.

Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.

Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.

Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?

Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?

I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.

Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův.

Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova.

Proč se chlubíš nešlechetností, ty mocný? Milosrdenstvíť Boha silného trvá každého dne.

Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj, tak jako břitva nabroušená lest provodí.

Miluješ zlé více než dobré, raději lež mluvíš než spravedlnost. Sélah.

Miluješ všelijaké řeči k sehlcení, a jazyk ošemetný.

I tebeť Bůh silný zkazí na věky, pochytí tě, a vytrhne tě z stánku, a vykoření z země živých. Sélah.

Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.