Přejít k obsahu

Biblické verše o The Christ Jesus

607 veršů · 25 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

  2. I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

  3. Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

  4. Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

  5. I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?

  6. I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

  7. Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.

  8. On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.

  9. Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

  10. On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.

  11. A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!

  12. On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,

  13. Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.

  14. Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.

  15. Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.

  16. A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.

  17. I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.

  18. A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.

  19. A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.

  20. I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.

  21. Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.

  22. Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.

  23. A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?

  24. Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.

  25. A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.