Biblické verše o Adultery

Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.

Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.

A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,

Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:

Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.

Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.

Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.

Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.

Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

Ale vy přistupte sem, synové kouzedlnice, símě cizoložníka a smilnice.

Komu se to s takovou chutí posmíváte? Proti komu rozdíráte ústa, vyplazujete jazyk? Zdaliž nejste synové neřádní, símě postranní?

Dí dále: Propustil-li by muž ženu svou, a ona odejduc od něho, vdala by se za jiného muže, zdaliž se navrátí k ní více? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta? Ale ty, ač jsi smilnila s milovníky mnohými, a však navratiž se ke mně, dí Hospodin.

Kdež jest to, pročež bych měl odpustiti tobě? Synové tvoji opouštějí mne, a přisahají skrze ty, kteříž nejsou bohové. Jakž jsem jen nasytil je, hned cizoloží, a do domu nevěstky houfem se valí.

Ráno vstávajíce, jsou jako koni vytylí; každý k ženě bližního svého řehce.

Zdaliž kradouce, mordujíce a cizoložíce i křivě přisahajíce a kadíce Bálovi; též chodíce za bohy cizími, jichž neznáte,

Předce choditi a postavovati se budete před oblíčejem mým v domě tomto, kterýž nazván jest od jména mého, a říkati: Vyproštěni jsme, abyste páchali ty všecky ohavnosti?

Nebo cizoložníků plná jest tato země, a příčinou křivých přísah kvílí země, usvadla pastviska na poušti; jest zajisté utiskování těchto nešlechetné, a moc jejich nepravá.

I bude vzato na nich klnutí mezi všecky zajaté Judské, kteříž jsou v Babyloně, aby říkali: Nechť nakládá Hospodin s tebou, jako s Sedechiášem a jako s Echabem, kteréž upekl král Babylonský na ohni,

Proto že páchali nešlechetnost v Izraeli, cizoložíce s ženami bližních svých, a mluvíce slovo ve jménu mém lživě, čehož jsem nepřikázal jim. Já pak o tom vím, a jsem toho i svědkem, dí Hospodin.