Přejít k obsahu

Biblické verše o The Jews

231 veršů · 158 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Ti také, kteříž dělali na zdi, i nosiči břemen, i nakladači, každý jednou rukou dělal, a v druhé držel braň.

  2. Z těch pak, kteříž stavěli, měl jeden každý meč svůj připásaný na bedrách svých, a tak stavěli, a trubač stál podlé mne.

  3. Nebo jsem řekl k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Dílo veliké a široké jest, a my porůznu jsme na zdi, podál jeden od druhého.

  4. Na kterém byste koli místě uslyšeli hlas trouby, tu se shromažďte k nám. Bůh náš bude bojovati za nás.

  5. A tak my dělali jsme dílo, a polovice jich držela kopí od svitání až do soumraku.

  6. Tehdáž také řekl jsem lidu: Každý s služebníkem svým nocuj u prostřed Jeruzaléma, ať je máme k stráži v noci, a ve dne k dílu.

  7. Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.

  8. Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,

  9. Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,

  10. Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.

  11. Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.

  12. Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.

  13. Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.

  14. Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.

  15. Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.

  16. Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.

  17. Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.

  18. Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?

  19. Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.

  20. Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.

  21. Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.

  22. Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

  23. Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

  24. Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.

  25. Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.