Biblické verše o Psalms

Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.

Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.

Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Sélah.

Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.

Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,

I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]

Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův.

Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.

Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.

Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.

Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.

Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.

Zatratíš mluvící lež. Člověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.

Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.

Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.

Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.

Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.

A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé. [ (Psalms 5:13) Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej. ]

Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?

Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.