Jesus

Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.

Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.

Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?

A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?

Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.

Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.

Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.

Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.

A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.

Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.

Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.

Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.

Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.

Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.

Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.

Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.

V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.

Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.

A kam já jdu, víte, i cestu víte.

Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?

Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.

Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.

Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.

Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?