Biblické verše o Prophecies Respecting Christ

Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.

Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.

I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.

Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.

Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zákona od noh jeho, dokudž nepřijde Sílo; a k němu se shromáždí národové.

V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete.

Proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem, vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati budete,

Podlé všeho toho, jakž jsi žádal od Hospodina Boha svého, na Orébě, v den shromáždění, řka: Ať více neslyším hlasu Hospodina Boha svého, ani více vidím ohně toho velikého, abych neumřel.

Pročež mi řekl Hospodin: Dobře mluvili, což jsou mluvili.

Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.

K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.

Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.