Biblické verše o Young Men

Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.

Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.

Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.

Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,

Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?

Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.

Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.

Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.

A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.

Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,