Biblické verše o Doubting

Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.

Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?

Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?

Ale řekl Sion: Opustiltě mne Hospodin, a Pán zapomenul se na mne.

I zdaliž se může zapomenouti žena nad nemluvňátkem svým, aby se neslitovala nad plodem života svého? A byť se pak ony zapomněly, já však nezapomenu se na tě.

Aj, střelci přitáhli na město, aby je vzali, a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských, bojujících proti němu; a tak, což jsi koli promluvil, děje se, jakž to sám vidíš.

Ty pak pravíš mi, Panovníče Hospodine: Zjednej sobě dvůr tento za peníze, a osvědč to svědky, ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských.

A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.

A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal.

A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.

I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.

Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?

Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z učedlníků svých,

A řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?

A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.

Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.

A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?