Biblické verše o Temptation

Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.

Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.

Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.

Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.

Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.

Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;

Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;

Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;

Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:

Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;

Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.

Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,

Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.

Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.

Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,