Biblické verše o Select Readings

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Přednímu zpěváku na gittejský nástroj, žalm Davidův.

Hospodine Pane náš, jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi! Nebo jsi vyvýšil slávu svou nad nebesa.

Z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, mocně dokazuješ síly z příčiny svých nepřátel, abys přítrž učinil protivníku a vymstívajícímu se.

Když spatřuji nebesa tvá, dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kteréž jsi tak upevnil, říkám:

Co jest člověk, že jsi naň pamětliv, a syn člověka, že jej navštěvuješ?

Nebo učinil jsi ho málo menšího andělů, slávou a ctí korunoval jsi jej.

Pánem jsi ho učinil nad dílem rukou svých, všecko jsi podložil pod nohy jeho:

Ovce i voly všecky, také i zvěř polní,

Ptactvo nebeské, i ryby mořské, a cožkoli chodí stezkami mořskými. [ (Psalms 8:10) Hospodine Pane náš, jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi! ]

Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.