- English
- King James KJV
- Complete Jewish CJB
- World English WEBM
- Berean Standard BSB
- American Standard ASV
- Geneva GNV
- Young's Literal YLT
- Douay-Rheims DRC
- International
- Shqip ALB
- العربية SVD
- বাংলা BN-IRV
- မြန်မာ Judson
- 简体文 CUV-S
- 繁體中文 CUV-T
- Čeština BKR
- Nederlands STVE
- Français LSG
- Deutsch SCH
- Ελληνικά Vamvas
- ગુજરાતી GU-IRV
- Hausa HCB
- עברית Hebrew
- हिन्दी HCV
- Magyar KAROLI
- Bahasa Indonesia INDO-TB
- Italiano Diodati
- 日本語 Kougo
- 한국어 Korean
- മലയാളം MAL
- मराठी MRCV
- Norsk DNB
- فارسی OPV
- Polski BG
- Português Almeida
- Română Cornilescu
- Русский Synodal
- Español RVG
- Kiswahili Neno
- Svenska SV1917
- Tagalog TAG-ADB
- தமிழ் TCV
- తెలుగు TSA
- ภาษาไทย THAI-KJV
- Українська Ohienko
- Tiếng Việt CADMAN
- Yorùbá YCB
Biblické verše o Psalms
Klíčové biblické verše
Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.
Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
(Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,
A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]
Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]
Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.
Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.