Biblické verše o Integrity

Kdož neutrhá jazykem svým, bližnímu svému nečiní zlého, a potupy neuvodí na bližního svého.

Ten, před jehož očima v nevážnosti jest zavržený, v poctivosti pak bojící se Hospodina; a přisáhl-li by i se škodou, však toho nemění.

Kdož peněz svých nedává na lichvu, a daru proti nevinnému nebéře. Kdož tyto věci činí, nepohneť se na věky.

Kdo vstoupí na horu Hospodinovu? A kdo stane na místě svatém jeho?

Ten, kdož jest rukou nevinných, a srdce čistého, kdož neobrací duše své k marnosti, a nepřisahá lstivě.

Ten přijme požehnání od Hospodina, a spravedlnost od Boha spasitele svého.

Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.