Skip to content

Biblické verše o Birds

71 veršů · 107 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Pstrosa, sovy, vodní káně a krahulce vedlé pokolení jeho,

  2. Raroha, kalousa a labuti,

  3. Pelikána, porfiriána a křehaře,

  4. Čápa, volavky vedlé pokolení jejího, dedka a netopýře.

  5. A všeliký zeměplaz létající nečistý bude vám, nebudete ho jísti.

  6. Každého ptáka čistého jísti budete.

  7. Když bys našel hnízdo ptačí před sebou na cestě, na jakémkoli stromu aneb na zemi, s mladými neb vejci, a matka seděla by na mladých aneb na vejcích: nevezmeš matky s mladými,

  8. Ale hned pustíš matku a mladé vezmeš sobě, aby tobě dobře bylo, a abys prodlil dnů svých.

  9. Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

  10. A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

  11. Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

  12. Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

  13. Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

  14. Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

  15. Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

  16. Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

  17. Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

  18. Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

  19. Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]

  20. Co jest člověk, že jsi naň pamětliv, a syn člověka, že jej navštěvuješ?

  21. Nebo učinil jsi ho málo menšího andělů, slávou a ctí korunoval jsi jej.

  22. Pánem jsi ho učinil nad dílem rukou svých, všecko jsi podložil pod nohy jeho:

  23. Ovce i voly všecky, také i zvěř polní,

  24. Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.

  25. Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.