Biblické verše o Birds: Habits of

Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]