God

Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,

A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.

Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.

Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své

(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.

A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.

A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.

Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,

Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,

Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,

Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,

Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,

Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,

Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,

A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.

A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.

I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.

(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.

A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.