Matouš 9:16-38
16
Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.
17
Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
18
A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
19
A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
20
(A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.
21
Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
22
Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)
23
Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,
24
Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
25
A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.
26
A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
27
A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
28
A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
29
Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.
30
I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.
31
Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
32
A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
33
A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.
34
Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
35
I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
36
A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
37
Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
38
Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
Settings