Biblické verše o Parables

Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.

On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.

Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.

Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?

Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.

A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.

I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.

Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.

Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.

Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.

A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.

Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.

Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.

Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.

Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.

I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.

Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?

Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.

Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.

A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.

A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.

Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.