Skip to content

Biblické verše o Parables

452 veršů · 74 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.

  2. A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.

  3. A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.

  4. A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.

  5. Tedy padna služebník ten, prosil ho, řka: Pane, poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.

  6. I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.

  7. Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.

  8. Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.

  9. On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.

  10. Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.

  11. Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten tvůj dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.

  12. Zdaližs i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?

  13. I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.

  14. Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.

  15. Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.

  16. Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.

  17. A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.

  18. I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.

  19. A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.

  20. Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?

  21. Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.

  22. Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.

  23. A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.

  24. Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.

  25. A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce: