Biblické verše o God

Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.

V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.

I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?

A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.

Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?

On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.

On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.

On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.

On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.

On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.

On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.

Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.

Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?

Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.

Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?

Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.

Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,

Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.

Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.

Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?

Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.

Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.

Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.

Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;

Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?