- English
- King James KJV
- Complete Jewish CJB
- World English WEBM
- Berean Standard BSB
- American Standard ASV
- Geneva GNV
- Young's Literal YLT
- Douay-Rheims DRC
- International
- Shqip ALB
- العربية SVD
- বাংলা BN-IRV
- မြန်မာ Judson
- 简体文 CUV-S
- 繁體中文 CUV-T
- Čeština BKR
- Nederlands STVE
- Français LSG
- Deutsch SCH
- Ελληνικά Vamvas
- ગુજરાતી GU-IRV
- Hausa HCB
- עברית Hebrew
- हिन्दी HCV
- Magyar KAROLI
- Bahasa Indonesia INDO-TB
- Italiano Diodati
- 日本語 Kougo
- 한국어 Korean
- മലയാളം MAL
- मराठी MRCV
- Norsk DNB
- فارسی OPV
- Polski BG
- Português Almeida
- Română Cornilescu
- Русский Synodal
- Español RVG
- Kiswahili Neno
- Svenska SV1917
- Tagalog TAG-ADB
- தமிழ் TCV
- తెలుగు TSA
- ภาษาไทย THAI-KJV
- Українська Ohienko
- Tiếng Việt CADMAN
- Yorùbá YCB
Žalmy73
Listen to this chapter
0:00
0:00
Počáteční zápas žalmisty
1
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Klamný blahobyt bezbožných
4
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Pochybnost a zoufalství
13
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
15
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Zlom v svatyni
17
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Bůh je silou mého srdce
21
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Jistota a věčná naděje
23
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Use ← → arrow keys to navigate
Settings
Reading Style
Typeface
Font Size px
Reading Width chars
Options
Study Note