TRV
Lukáš 22:14-38
14
A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
16
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18
Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19
A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20
Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
22
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
25
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
27
Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
32
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
35
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
37
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
38
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Settings