Biblické verše o Friendship

Jestliže by tě tajně nabádal bratr tvůj, syn matky tvé, aneb syn tvůj, aneb dcera tvá, aneb manželka, kteráž jest v lůně tvém, aneb přítel tvůj, kterýžť by milý byl jako duše tvá, řka: Poďme a služme bohům cizím, (kterýchž jsi neznal ty ani otcové tvoji),

Z bohů pohanských, kteříž vůkol vás jsou, buď blízko aneb daleko od tebe, od jednoho konce země až do druhého konce jejího,

Nepovoluj jemu, aniž ho poslouchej;neodpustíť mu oko tvé, aniž se slituješ, aniž zatajíš ho,

Ale bez milosti zabiješ jej; ruka tvá nejprv na něj bude vztažena, abys ho zabil, a potom ruce všeho lidu.

Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?

Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.

Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.

Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.

Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.

Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.

Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.

V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.

K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.

Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.

Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?

Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?