Skip to content

Biblické verše o Eucharist

44 veršů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?

  2. On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.

  3. I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.

  4. A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

  5. A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

  6. I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

  7. On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.

  8. Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

  9. Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

  10. A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

  11. A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.

  12. Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.

  13. Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.

  14. A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

  15. A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

  16. A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.

  17. I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá.

  18. A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.

  19. Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.

  20. Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.

  21. A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)

  22. Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,

  23. Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.

  24. A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,

  25. Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.