Skip to content

Biblické verše o Earth: Destruction of

45 veršů · 11 aspektů

Verše o Destruction of

Filtrovat podle knihy
  1. Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

  2. I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

  3. Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

  4. Velmi se rozstoupí země, velice se rozpadne země, náramně pohybovati se bude země.

  5. Motaje, motati se bude země jako opilý, a přenešena bude jako chaloupka; nebo těžce na ni dolehne nepravost její, i padne tak, že nepovstane více.

  6. A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.

  7. A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.

  8. Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.

  9. Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

  10. O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.

  11. Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.

  12. Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,

  13. A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.

  14. V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.

  15. A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.

  16. A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.

  17. I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.

  18. Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.

  19. Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.

  20. Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.

  21. Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

  22. Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.

  23. Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.

  24. Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.

  25. Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;