Biblické verše o Wine

Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.

Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.

Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.

Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.

Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?

Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.

Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.

Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.

Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

Přemyšloval jsem v srdci svém, abych povoloval u víně tělu svému, srdce však své spravuje moudrostí, a přídržel se bláznovství dotud, až bych zkusil, co by lepšího bylo synům lidským, aby činili pod nebem v počtu dnů života svého.

Ale jakž jsem se ohlédl na všecky skutky své, kteréž činily ruce mé, a na práci úsilně vedenou, a aj, všecko marnost a trápení ducha, a že nic není užitečného pod sluncem.

Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.

Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.

Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.

Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,

Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.

Vedla bych tě, a uvedla do domu matky své, a tu bys mne vyučoval; a jáť bych dala píti vína strojeného, a mstu z jablek zrnatých.

Stříbro tvé obrátilo se v trůsky, víno tvé smíšeno s vodou.

Běda těm, kteříž ráno vstávajíce, chodí po opilství, a trvají při tom do večera, až je víno i rozpaluje.

A harfa, loutna a buben, a píšťalka,a víno bývá na hodech jejich; na skutky pak Hospodinovy nehledí, a díla rukou jeho nespatřují.

Běda těm, kteříž jsou silní ku pití vína, a muži udatní k smíšení nápoje opojného;