Biblické verše o The Ox

Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.

I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,

Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.

Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.

Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.

Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.

Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.

Vůl zná hospodáře svého, a osel jesle pánů svých; Izrael nezná, lid můj nesrozumívá.

Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.

Také i kráva a nedvědice spolu pásti se budou, a plod jejich spolu ležeti, lev pak jako vůl plevy jísti bude.

Srdce mé řve nad Moábem a pevnostmi jeho, až slyšeti v Ségor, jako jalovice tříletá; nebo cestou Luchitskou s pláčem půjde, a kudyž se chodí k Choronaim, křik hrozný vydávati budou,

Volové také i oslové, dělající zemi, píci čistou jísti budou, kteráž opálkou a věječkou vyčištěna bývá.

Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.

Synové tvoji omráčeni jsouc, leží na rozcestí všech ulic, jako bůvol v leči, plni jsouce prchlivosti Hospodinovy, žehrání Boha tvého.

Lid pak můj, kteříž by mne hledali,budou míti Sáron za pastviště ovcím, a údolí Achor za odpočivadlo skotům.

Když jsem já byl jako beránek a volček, kterýž veden bývá k zabití. Nebo nevěděl jsem, by proti mně rady skládali: Zkazme strom s ovocem jeho, a vyhlaďme jej z země živých, aby jméno jeho nebylo připomínáno více.

V pravdě slyším Efraima, an sobě stýště, pravě: Trestals mne, abych strestán byl jako telátko neupřáhané; obrať mne, abych obrácen byl, ty jsi zajisté, Hospodine, Bůh můj.

Velmi pěkná jalovice jest Egypt, ale zabití její od půlnoci jistotně přijde.

Ano i nájemníci jeho u prostřed něho jsou jako telata vytylá, ale takéť i ti obrátíce se, utekou. Neostojí, když den bídy jejich přijde na ně, v čas navštívení jejich.

Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.

Proto že se veselíte, proto že pléšete, ó dráči dědictví mého, proto že jste zbujněli jako jalovice vytylá, a provyskujete jako rekové,