Biblické verše o The Christ Jesus

Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.

A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží.

A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:

Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.

A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.

Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.

A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.

Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.

Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.

Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.

Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.

I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.

Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?

Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.

Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.

A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.

A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.

Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.