Biblické verše o Mother: General references

Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.

Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ hanby její.

Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

Kdož by koli zlořečil otci svému neb matce své, smrtí umře. Otci svému a matce své zlořečil, krev jeho bude na něm.

Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

Kterýž zanechav volů, běžel za Eliášem a řekl: Prosím, nechť políbím otce svého a matky své, i půjdu za tebou. Jemuž řekl: Jdi, vrať se zase, nebo vidíš, coť jsem učinil.

Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.

Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.

Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.

Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.

Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.

Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.