Skip to content

Biblické verše o Mother

34 veršů · 1 aspekt

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

  2. Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

  3. I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.

  4. Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ hanby její.

  5. Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

  6. Kdož by koli zlořečil otci svému neb matce své, smrtí umře. Otci svému a matce své zlořečil, krev jeho bude na něm.

  7. Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

  8. Kterýž zanechav volů, běžel za Eliášem a řekl: Prosím, nechť políbím otce svého a matky své, i půjdu za tebou. Jemuž řekl: Jdi, vrať se zase, nebo vidíš, coť jsem učinil.

  9. Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

  10. Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

  11. Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

  12. Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

  13. Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

  14. Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

  15. Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.

  16. Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.

  17. Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.

  18. Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.

  19. Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

  20. Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

  21. Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

  22. Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

  23. Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.

  24. Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

  25. Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.