Biblické verše o Bread

Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez.

Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo.

I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš?

Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí:

Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou.

I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete.

Všickni napořád cizoloží, podobni jsouce peci zanícené od pekaře, kterýž přestává bdíti, jen ažby zadělané těsto zkynulo.

V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posměvači.

Nebo přiložili k úkladům svým srdce své podobné peci; celou noc spí pekař jejich, v jitře hoří jako plamen ohně.

Všickni napořád rozpáleni jsou jako pec, a zžírají soudce své; všickni králové jejich padají, aniž kdo z nich volá ke mně.

A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.

I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.

Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.

I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.

I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.

A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.

I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.

Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.

A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.

I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.

Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,

A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.