Jesus

I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.

Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.

Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.

Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.

I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

I nemohli jemu na to odpovědíti.

Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim:

Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

On pak řekl jemu: Člověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.

I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.

I pověděl jim podobenství toto, řka:

Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.

Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.

Řekl také Ježíš: Člověk jeden měl dva syny.

A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.