God

Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,

A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme. [ (Psalms 80:20) Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme. ]

Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.

Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. [ (Psalms 81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je. ]

Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

Píseň a žalm Azafův.

Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,