Skip to content

Biblické verše o Surety

21 veršů

Klíčové biblické verše

  1. Nebo služebník tvůj slíbil za pachole, abych je vzal od otce svého, řka: Jestliže ho nepřivedu zase k tobě, tedy vinen budu hříchem otci mému po všecky dny.

  2. Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.

  3. Nebo ten jediný má oděv, to jest roucho, jímž přikrývá tělo své, a na němž spí. Když bude volati ke mně, tedy uslyším, nebo jsem milosrdný.

  4. Půjčil-li bys bližnímu svému něčeho, nevejdeš do domu jeho, abys vzal něco v zástavě od něho.

  5. Ale vně staneš, a člověk, jemuž jsi půjčil, vynese tobě základ svůj ven.

  6. Jestliže by pak byl člověk chudý, nebudeš spáti s základem jeho.

  7. Bez prodlévání navrátíš jemu zastavenou věc jeho při západu slunce, aby leže v šatech svých, dobrořečil tobě, a bude to za spravedlnost tobě před Hospodinem Bohem tvým.

  8. Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

  9. Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

  10. Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

  11. Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

  12. Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

  13. Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

  14. Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

  15. Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

  16. Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

  17. Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.

  18. Kterýž by žádného neutiskal, základ dlužníku svému by navracoval, cizího mocí nebral, chleba svého by lačnému udílel, a nahého přiodíval rouchem;

  19. Chudého a nuzného by utiskl, cizí věci mocí vzal, základu by nenavrátil, a k ukydaným bohům očí svých by pozdvihoval, ohavnost provodil,

  20. Což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře.

  21. A na oděvu zastaveném klanějí se při každém oltáři, a víno pokutovaných pijí v domě bohů svých,