Biblické verše o Man: Insignificance of

Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.

Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.

Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?

Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?

Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?

Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

Jakž by tedy spravedliv býti mohl bídný člověk před Bohem silným, aneb jak čist býti narozený z ženy?

Hle, ani měsíc nesvítil by, ani hvězdy nebyly by čisté před očima jeho,

Nadto pak smrtelný člověk, jsa jako červ, a syn člověka, jako hmyz.

Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

Z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, mocně dokazuješ síly z příčiny svých nepřátel, abys přítrž učinil protivníku a vymstívajícímu se.

Když spatřuji nebesa tvá, dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kteréž jsi tak upevnil, říkám:

Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?

Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.