Biblické verše o Jairus

Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,

Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.

A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.

A roznesla se pověst ta po vší té zemi.

A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho,

A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.

I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.

(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,

A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,

Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.

Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.

A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.

A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?

I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?

I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.

Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.

On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)

A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?

Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.

I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.

I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.

I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí.

I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.

A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň.

A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.