Biblické verše o Holiness

Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.

A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.

Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.

Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.

Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,

V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.

Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;

Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.

Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?

Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?

Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?

Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.

Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme,

To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.

Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.

Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,

Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.

Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.

Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.

Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho.

Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.

Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.

Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli.

Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?

Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.