The Life of Jesus

Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.

Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.

Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své

(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.

I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.

Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.

A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.

Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.

Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.

I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.

I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.

A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.

A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.

Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.

A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.

Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:

Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,

A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,

Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,

O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,

Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,

Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,

Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,

V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.

Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,