Přejít k obsahu

Biblické verše o Religious Zeal: Exemplified by Paul

423 veršů · 5 aspektů

Verše o Exemplified by Paul

Filtrovat podle knihy
  1. A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.

  2. I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?

  3. Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.

  4. A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.

  5. Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.

  6. Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.

  7. Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.

  8. Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.

  9. I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,

  10. A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.

  11. Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.

  12. Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.

  13. A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.

  14. A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.

  15. A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.

  16. A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.

  17. A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.

  18. Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,

  19. Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.

  20. A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.

  21. Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.

  22. Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.

  23. A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.

  24. A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.

  25. Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.