Skip to content

Biblické verše o Rachel

58 veršů · 6 aspektů

Klíčové biblické verše

Filtrovat podle knihy
  1. Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.

  2. Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.

  3. A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.

  4. Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.

  5. Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?

  6. (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.

  7. Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.

  8. I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.

  9. Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.

  10. Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.

  11. Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.

  12. Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.

  13. U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.

  14. Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.

  15. A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?

  16. Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.

  17. Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.

  18. I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.

  19. Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.

  20. Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.

  21. Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.

  22. Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.

  23. Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?

  24. Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.

  25. I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.